top of page

„No matter what lies you tell, you can't fool your own heart.”

Aoshiro2.jpg

Aoshiro Nicolas Whisperwind

Pohlaví: Muž

Věk: 19 let

Narozeniny: 22.10

Kolej: Magicians

Úroveň: 1. 

Hráč: Queen Taylor Destencibles#3328 

FC: Christian Daloii

Rasa: Vlkodlak

Zajímavosti
  • Má úplnou heterochromii, tudíž každé z jeho očí má jinou barvu

  • Často má noční můry díky své matce

  • Je alergický na některé pyly - zejména šeřík a lípy

  • Bojí se stísněných prostor.

Rodina

Matka: Karen Whisperwind
Otec: Thomas Whisperwind
Sourozenci: Alison Whisperwind, Tobias Whisperwind
Partner: Enzo Rossi
Děti: Nemá

Charakteristika

Na první pohled je to někdo, komu by se jeden nejraději vyhnul. Jen jeho zjevení působí nepříjemně a podivně. A to vše díky oblečení, které rád nosí a připadá mu pohodlné. Aoshiro se na první seznámení nechová nějak podivně. Spíše se snaží bavit se všemi stejně, i když je třeba nezná dlouho. Proč? Protože je neskutečně ukecaný. Jeho panty se nezastaví skoro nikdy když je s někým v místnosti. Spíše se tak projevuje jeho hyperaktivita. Mnohým to na poprvé přijde otravné, což Ao respektuje, ale pokud si jeho kamarádi nezvyknou, tak to nese těžko. Ať už se projevuje neustálým poklepáváním brkem, podupáváním, či dokonce i prostě tím, že se zeptá na větu, kterou očividně musel slyšet. Jeho ADHD není tolik závažné jak by mohlo být, ale stále je tam. Lidé si těžce zvykají, možná kvůli tomu, si pouští k tělu málo lidí. Poté ho to mrzí jak už bylo zmíněno. Aoshiro je nepořádný. Jeho pokoj nebude nikdy dokonale uklizený. Pořád na zemi budou kusy oblečení, klidně i na posteli talíře od jídla a na stole se nebude dát ani pracovat. Je prostě líný uklízet. On si na ten bordel zvykl docela rychle, tak proč by nemohl i někdo jiný? Někdo kdo jej příliš nezná, ale musí s ním na pokoji trpět. Ale on tomu nemůže pomoci, prostě je to jeho vnitřní démon. I když si uklidí, jelikož ho jeho vlastní bordel naštve, tak za den až dva je zase vše v původním řádu chaosu a je jedno, kolikrát mu ten chudák co je s ním na pokoji bude remcat, aby si uklidil. On to prostě nikdy neudělá, maximálně ho to začne štvát a tak druhou osobu začne ignorovat. Jak už jsem zmínila v úvodu, tak je hrozně ukecaný. Nejspíše kvůli tomu, že jej většinou přehlíželi jeho vrstevníci a on si teda neměl kde své věci v dětství vykecat? Ne, nejspíše to tím není. On je to někdo, kdo si rád navazuje mnohá přátelství a pak si jich neskutečně cení. Je to někdo ale zároveň, kdo i svým kamarádům vymluví díru do hlavy a vůbec se za to neomluví. Je to někdo, komu nevadí i neustále napomínání, aby přestal mlít panten. On má prostě hodně věcí, co světu potřebuje říct a ty přece jen tak nepočkají. Ani pokud je hodina, prostě co bude chtít říct, to řekne. Jeho schopnost udržet si kamarády je docela průměrná. Jako jeden z mála lidí umí totiž naslouchat a pak člověku odpovědět na cokoliv se jej zeptá, i když to možná ten jedinec bude muset asi třicet krát zopakovat, ale on si to přeci jen jednoho okamžiku dokáže vyslechnout.. Tento dar nejspíše získal po matce a je za něj vděčný. Hlavně je to spíše ten typ, co vymýšlí s kamarády cokoliv jen aby je zabavil. Přece jen nebudou celý den či noc sedět na zadku a čumět do těch blbých zařízení či co se to v posledních letech navalilo. Stejně tady nefungují a učit se? To už vůbec ne, venku je celý svět, který je nutno objevovat. Ovšem pokud se dostaneme k takovému tomu vnitřnímu sajrajtu, tak je nutné zmínit, že je vášnivým kuřákem. I když se toho snažil zbavit, tak se to stále vrací. Ale což, každý na nějakou svou závislost musí zemřít. Možná by se dalo k zájmům zmínit hra na housle. Nejdříve tuto činnost Aoshiro nenáviděl, ale pak si na to zvykl. Má to rád a vůbec mu nevadí hrát před publikem. Spíše je to pro něj vždy zkouška jestli uspěje nebo padne. Nadále se věnuje kresbě, kterou dokáže dokonale vykreslit a většině klientů se to vždy líbí a nakonec je tu lukostřelba. Nikterak se tím nechlubí, ale vybíjí si tím nervy jinak než kouřením.

Minulost

Aoshiro se narodil jako nejstarší sourozenec, který se ničím moc nelišil. Byl jako šedá myška v moři šedé barvy, která zaplavovala celý jeho svět. Matka jej už od malička mučila svou láskou, jako by netušila že se jí její syn spíše bál. Dotlačila ho do něčeho jako školy, která byla co nejblíže k jejich domovu, aby ho mohla každé ráno za ruku doprovázet až přímo ke dveřím školy. Pokaždé, když měl ve svém životě nějaké byť i sebemenší problémy, tak tam k němu naběhla a křičela na všechny. Však tento problém začal už mnohem dříve než Ao chodil do společnosti, aby se socializoval. Již v lese, když si hrál s ostatními své rasy se k němu jeho matka chovala jako medvědice spíše než starostlivá vlčice. Pokaždé co spadl, tak jej sebrala a div ho neumačkala k smrti s brekem, že se mohl klidně i zabít. Bylo jedno jak velký to byl pád. Jestli deset centimetrů, metr či prostě jen si zničeho nic dřepl na zadek. Později se to začínalo ještě zhoršovat, docela se divím, že to ještě šlo. Nepouštěla si hrát na “nebezpečné” atrakce, jelikož přece někde v tramtárii se s dětmi urval kus skály a oni si sedřely kolena! Jaký to skandál! Otec musel striktně poslouchat její rozkazy a běda jestli by něco jiného udělal než mu řekla. Když však jeho žena nebyla v blízkosti, dával mladíkovi rozlet, který potřeboval. Byl přece mladý a k tomu mládí ty kolena do krve patří. Co by z něj bylo, kdyby vyrostl v bublině? Co se narodil druhý bratr, to bylo když byl Ao tuším ve věku, kdy jsou děti v našem světě zhruba ve třetí třídě, tak se matka snad ještě zhoršila, našla totiž nejspíše nové dno. Volala mu každou chvíli kterou našla, jen aby zkontrolovala svého syna a jeho stav či se rovnou dostavila osobně, aby svého syna mohla ztrapnit osobně. Aoshiro jí v té době začínal nenávidět. Jeho vztah k ní se postupně pomalu zhoršoval. Až se stala osudná rána jednoho dne. Jeho bratr trpěl rychle progresivním typem leukémie a v době, kdy nastupoval do své vůbec první práce, aby si vydělal na svůj život bez matky, zemřel jeho vinou. Přinesl totiž do jeho nemocničního pokoje nějakou chřipku o které lékařům lhal jen, aby ho viděl kvůli matce. V tu dobu začal kouřit a věnovat se kreslení více než kdy dříve, jen aby zapomněl. Jeho matka to těžce nesla a tak si udělala další dítě. Jenže zemřela sama na rakovinu po třech letech. Byl to progresivní typ světlobuněčného karcinomu ledvin. Otec začal pít a tak se Ao o malou začal starat jak jen mohl. Vždy chodil na pár hodin do práce a pak pro ní rychle k babičce. Jeho život byl v ten moment jen práce a jeho malá sestra. Až do toho osudného dne, kdy se rozhodl konečně žít svůj vlastní život. Odsekl otci, že mu žádný alkohol nepůjde koupit, že by se měl raději sbalit a odejít, že jim jen ubližuje. Jenže co se nestalo. Otec se naštval a chtěl, aby se mu jeho syn ihned omluvil. Aoshiro pod náporem nervů nezvládl situaci a ve své druhé podobě ho zardousil. Celý od krve svou sestru odvedl babičce a řekl, že už nebude dále sloužit ostatním, jen aby se oni měli dobře a on musel trpět. S tím se tedy vydal na akademii. Vždy chtěl být mágem.

bottom of page