Chování ve hře

1) Vždy je základem přečíst si pravidla a příběh hry. Pokud máme otázky, ptáme se slušně admina

2) Nehrajeme si na Marry/Garry Sue a respektujeme svět ve kterém je hra zasazena.
3) Dodržujeme formu psaní, jaká mu vyhovuje a neměníme jí s každým postem. Když si zvolíme úhel pohledu (první nebo třetí osoba), snaží se ho více neměnit. Ve hře nepoužívá smajlíky a více než tři identická znaménka za sebou.
4) Respektujeme, když napíše vypravěč a jeho rozsudku se nebráníme.
5) Nehrajeme za cizí postavu, pokud nám to dotyčný sám nepovolí! Vždy dáváme prostor na reakci.
6) Bezdůvodně nezaútočíme, nezabíjíme; nesnaží se extrémem nahnat body při akcích.
7) Nesnažíme se být zbytečně dramatiční a nenarušujeme rozhodně tímto cizí hry.
8) Neporušujeme pravidla křišťálové stěny. Postava je jedna věc a my jsme postava za bariérou, která jí jen ovládá.
9) Respektujeme, že naše postava v této hře může umřít!
10) Píšeme více než dva řádky textu. Ovšem nesnažíme se popisovat vše do extrémů, zase při delších postech se klidníme a uvědomujeme si limitované možnosti platformy
11) Neměníme furt povahu své postavy(Tady se myslí třeba 2x do týdne), pracujeme s povahou, co je v registraci. Ovšem charakter development je povolen!

Chování na chatu

1) Nespamujeme a neděláme si reklamu bez dovolení
2) Nenavádáme si mezi sebou, své problémy si vyřešíme v soukromí, a nebo kontaktujeme admina.
3) Jsme taktní a pokud se nám něco nelíbí, co napsali nebo vytvořili jiní hráči, umíme buďto podat konstruktivní kritiku, nebo mlčíme.
4) Na napomenutí jednoho z adminů reagujeme slušně.

NSFW

Aneb témata, která jsou v naší herní komunitě tabu. Nechceme vyloženě tyto témata zakazovat, ale vyžadujeme si vás poslat do uzavřených místností, pokud k tomu dojde. Nikdo asi nechce číst kopulaci dvou postav, i když si obě mezi sebou dají konsent.
To samé se bere i znásilnění, toto je pořád v naší společnosti neuvěřitelně stresující téma, které odsuzuje většina, takže bychom rádi tyto hry již od první zmínky tohoto tématu posílali do uzavřených místností.
To samé se týká i gore témat (aneb například: rozsáhlejší rány, rvaní končetin, vypadávání střev z dutiny břišní.) Pokud se tato témata objeví během osudové akce, bude na začátku zmíněno TW(zkratka anglického slova Trigger warning, aneb upozornění na citlivé téma).
Nadávky jako takové jsou v naší hře tolerovány, přesto bychom byli rádi, kdybyste se jim vyhnuli v každé větě.

Důležité pojmy

Křišťálová stěna

Stěna mezi vámi a vaší postavou (potažmo postavami). Máte své emoce a vaše postava zase své. Mezi vámi by měla být bariéra, která zabraňuje vaším pocitům ovládat postavu.
Například:
Marii naštvala ve škole spolužačka. Její postava, Mona, skončila s veselou náladou, než šla Marie do školy. Marie se vrátila ze školy a Mona začala být na všechny nepříjemná, až hnusná. Marie si tak vybíjels vztek na postavách ostatních hráčů.
Co je na tom špatně?
Náhlá změna chování postavy ovlivněna hráčkou. Aby se to nedělo, tak se zastavte. Zapřemýšlejte nad tím, jak vaše postava skončila. Byla šťastná? Smutná? V takovém duchu veďte svou postavu i nadále. V opačném případě si raději dejte na chvilku pauzu od hry. Ona vám nikam neuteče.

Gary/Mary Stu/Sue

Jinými slovy - vím vše, znám vše. Nikdo ale nemůže vědět všechno. Pokud hráč vyloženě ve hře nenapíše, že ho Mohl někdo slyšet, tak se pracuje s tím, že ho nikdo neslyšel.
Ukážeme si na příkladu:
Zuzka si ráda čte hry ostatních hráčů. Její postava Marek na takových místech není přítomen. Ale když hraje s někým, kdo tam byl, tak se rozhovor postav překlopí v to, co se událo bez toho, aby byl přítomen na daném místě. Zuzka má tedy svou postavu - jsem všude, vím všechno. Časem s ní nechtějí lidé hrát, protože se jim nelíbí, jak za ní hraje

Powerplaing

Poweplaing je často pletený pojem s godgamingem, který bude vysvětlen v následujícím pojmu. Či je velmi často zařazován pod Mary Sue.
Nyní si řekněme, co to je ten powerplaing. Postava, která je tímto postihnutá je často silná bez žádného zřejmého důkazu a neutrpí na sobě žádné škody. Ano, u nás sice respektujeme silné profesory či jiné postavy, které jsou elita ve svém oboru, ale těžko by tohoto profesora porazil student či by onen profesor přežil zcela cokoliv bez jediného škrábnutí.
Ukážeme si to na příkladu:
Anička stojí proti celé armádě nestvůr a v ruce svírá jedině svůj meč. Anička je silná válečnice, tak silná, že všechny porazí bez jediného škrábnutí a ani se nezapotí.
Co je na tomto špatně?
Ať už jakákoliv postava, tak má své slabiny. Pro některé je to právě boj na blízko, pro jiné boj na dálku. Máme své slabiny a hlavně máme své limity. Ano, Anička by jistě pár nestvůr zabila, ale po chvíli by sama padla vyčerpáním, či by jí byla uštědřena smrtelná rána, jelikož by se už prostě nedokázala ubránit.

Godgaming

Již v předchozím představení zmiňovaný godgaming. Občas my hráči prostě máme pocit nehorázného boha. Občas máme pocit, jakože víme vše nejlépe a nejvíce. A v tyto naše slabé chvilky začneme trpět syndromem bohů. Syndrom boha je jednoduchý. Manipulujeme se vším a všemi. Ano, je super v rámci děje vyvolat nějakou scénu s NPC postavami, ovšem nikdy nemůžeme ovládat postavu druhého hráče. Tato postava nám nepatří!
Ukážeme si to na příkladu:
Jsem s Jardou ve hře, Jarda napíše příspěvek ve kterém mé postavě podrazí jeho postava nohy a ještě si dovolí zmínit, že moje postava si pěkně rozbila nos při kontaktu s chladnou zemí.
Co je na tomto špatně?
Ano, nejspíše by v tomto případě nešťastník skutečně spadl, pokud by se tak stalo, ale i přes to si nemůžu toto nemohu dovolit. Moje postava je moje a cizí je cizí. Už v dětství nás učili, že cizí věci nám nepatří.