Bayshore Institute

Minulost

Už samotný start do života neměl tenhle mladíček zrovna lehký. Počat byl jako výsledek znásilnění a jeho matka se z toho zprvu zhroutila. Jelikož si však myslela, že zvládne dítě vychovat když už ho bude mít tak nešla na potrat. A to byla velká chyba. Miminko se jí sice narodilo zdravé, jenže zhruba za dva týdny začala slečna pociťovat silné výkyvy nálad, měla halucinace a často myslela na sebevraždu. Rozvinula se u ní laktační psychóza. Jelikož však nevěděla co se děje snažila se to zvládnout. No, nakonec to skončilo tak, že sousedé volali do domku kde mladá žena bydlela strážné, protože tam už několik dní v kuse křičelo a plakalo miminko. Když biřici vtrhli dovnitř, našli opravdu plačícího vyhladovělého chlapečka v kolíbce a o kousek vedle se houpala oběšená matka. Chlapec okamžitě putoval do kojeneckého ústavu a po pár letech do sirotčince.
Jeho roky v tomto ústavu nebyly zrovna nic moc příjemného. Sirotčinec mohl existovat jenom díky darům lidí, protože nebyl královstvím podporovaný, všude byla špína, kolikrát byla nouze o jídlo a děti musely tvrdě pracovat. I přesto si však Sammy nikdy nestěžoval. Dokonce si našel i několik kamarádů svého věku… Nebo si to alespoň myslel. Tyhle děti však nestály o to, kamarádit se s ním. Chtěli ho jen využívat k tomu, aby za ně dělal jejich práci. A on to skutečně nějaký čas dělal. Jenže jednou když byl ponechán svými „přáteli“ v zimě při odklízení sněhu v nějakém parku a málem tam zemřel, poznal, že byl zrazen. Ten den mu však očividně ještě nebylo souzeno umřít. Našel ho jeden muž a vzal jej k sobě domů. Společně se svojí manželkou se postaral o zmrzlého chlapce a když ten znovu nabyl vědomí, tak se ho i vyptali kde bydlí a na další různé podrobnosti. Když to věděli, rozhodli se jej adoptovat. Mohlo by se zdát, že s adopcí našel malý Samiah štěstí. A možná to tak ze začátku i bylo, jenže pak jeho nové matce začala vycházet práce návrhářky luxusních šatů, díky které se mohla dostat mezi šlechtice a po Samiahovi chtěla, aby jí dělal modela na klučičí oblečení. On sice nechtěl, ale cítil jako povinnost se jí zavděčit a proto na její návrh kývnul. Od té doby nastaly časy, kdy musel vstávat klidně i několik hodin přes plným úsvitem, měl domácí školu a musel se zalíbit okolí, nejlépe podle matky, dcerám šlechtičen. S tím se však pojily i věčné výtky ze strany matky ohledně toho, že se prý vůbec nesnaží a navíc až moc jí, takže je jasně vidět, že je tlustý. Chlapec přitom nikdy vyloženě tlustý nebyl. I tak se však rozhodl splnit svojí mámě sen o dokonalém dítěti. Začal cvičit, věnovat se bojovým sportům a běhu, aby si vyrýsoval svaly a navíc i když předstíral, že s jídlem nemá potíže, tak pomalu, ale jistě vždy po jídle začal chodit na záchod a vše co snědl se donutil vyzvracet. O tom však nikdo kromě něj samotného dlouho nevěděl. Matka se začala radovat když viděla u adoptovaného syna úbytek váhy, ale Samiah se přestával líbit sám sobě. Začal toužit po naprosté váhové dokonalosti, což v jeho očích byli lidé, které by společnost označila za vychrtlé. Našel si různé rady jak dosáhnout ještě většího snížení hmotnosti a už se vezl ve spirále diet a zvracení po každém jídle. Vše nakonec vyústilo v moment, kdy jednou při plese zkolaboval. Přivolaný lékař konstatoval, že je chlapec podvyživený. Pro ženinu značku to byla rána a všichni se začali zajímat o to, jestli osvojeného syna netýrá. Samiah však ostře popíral, že by chyba byla na straně jeho rodičů a všem povolaným osobám řekl, že jenom chtěl matce splnit sen o dokonalém dítěti. Následující měsíce strávil pod přísným dozorem, aby správně jedl a nezpůsoboval potíže. Pomalu ale jistě se tu však začínal rýsovat jiný problém. Samiah totiž jednou zasahoval u potyčky, kde byl smrtelně raněný voják. Byl tehdy celý od krve, jak se snažil zastavit krvácení, ale voják nakonec bohužel zemřel. Tehdy sice Sammy přišel na to, že je magicky nadaný, ale jeho prvotní strach z krve se postupně přeformuloval do úplné fóbie z jakékoliv špíny. Věčně se snažil mít zakrytou pokožku a na rukou začal nosit rukavice z matčina salonu. Jediný kdo si však téhle změny v jeho chování všiml, byla služebná. Ta nakonec jeho rodiče i přemluvila, aby jej zkusili poslat na Bayshore, protože by mu mohla pomoct změna prostředí.