Bayshore Institute

Uriel se narodil jako poslední a nejmladší člen andělské rodiny Rackviels. Měl již čtyři starší sourozence, tři bratry a jednu sestru. Avšak jeho dětství nebylo úplně normální. Jeho rodiče se totiž v mladém věku přidali k náboženské sektě, která uctívala boha světla Zetona. Sekta však měla velmi specifický styl života. Všichni se museli denně modlit v pět ráno, v poledne, večer a o půlnoci. Jedlo se vždy v určité doby a určité jídlo. A hlavně maso. Avšak před nim se s nim vždy konaly rituály u oltáře boha života. Tohle byl jeden ze  zlomových  bodů, proč Uriel přestal jíst maso. Ale o tom až později. 

Setka však fungovala i na principu užívání houbiček, z který dělali jaksi drink, který byl určen pro dospělé a pro děti jen o svátcích.

Uriel tohle jako malý respektoval, byl to veselý kluk, kterému to nepřipadalo vůbec divné, co se děje a proč se jeho rodiče motají každý večer. Avšak jeho sourozenci ho chránili, hlavně nejstarší bratr, před rodiči. S ním měl Uriel dobrý vztah, učil se od něj, ale i od svých dalších bratří. Nejlepší vztah měl ovšem se svou sestrou. Ta ho naučila zpívat, číst, psát, počítat, hrát na harfu… vlastně všechno, co Uriel umí. Dokonce mu pomáhala i s jeho schopnostmi. 

Nicméně ne vždy to bylo růžové. Sourozenci se často mezi sebou hádali a občas udělali nějaký problém nebo něco a shazovali to často právě na nejmladšího Uriela. Dělali to hlavně jeho dva starší bratři, ten nejstarší, Tristan, ho vždycky bránil, stejně jako sestra. Jenže Damien a Arik byli jiní. Ti spíše Uriela vždy namáčeli do průseru. 

Tím si nejednou Uriel vysloužil nějaký trest. Jednou  dostal za test tak silný odvar z hub, že se z toho chudák pozvracel a nemohl spát. Bylo mu tehdy asi 4-5 let. 

Ve stejném věku se taky stala tragédie s jeho domácím mazlíčkem v podobě kuřete Klieria, kterého si od vajíčka choval, a když jednou měli opět obřad života před tím, než měli usednout k večeři, kde se právě podávalo kuře, jejich kněží se přeřekl s pronesl před všemi jméno jejich dnešní oběti. A to bylo právě jméno Klierian. Když to maličký Uriel slyšel, začal se klepat a dostal historický záchvat. Nedokázal přijmout skutečnost, že jeho kamarád byl zabit pro obřad, i když se mu všichni snažili vysvětlit, že to bylo prý údajně pro dobrou věc. Maličký Uriel jim to však nevěřil. Od té doby přestal jíst maso. 

Nicméně jak šel čas, Uriel rostl, byl víc hravý a energický. Jednoho dne ho kamarádi ze sekty ukecali, ať jdou skákat ze střechy chrámu. Urielovi se to nelíbilo, přišlo mu to nebezpečné, ale nakonec šel. 

S kamarády nahoře dělali blbosti, jak to kluci v pubertě dělají. A díky tomu se stalo, že Uriel z té střechy spadl, narazil na kopí jedné ze soch a  rozpáral si břicho. Dopadl na římsu chrámů těsně pod sochu. Následující dny si Uriel nepamatuje nic. Ví jen, že hodně spal. 

Jak šla léta, Uriel stárl, rána se zacelila, ale zůstala po ní jizva. Ta mu připomínala, jak nebezpečné je dělat věci, s kterými si člověk není zdaleka jistý. Ale taky si všiml, že na ní letí dost holek ze sekty, když se třeba v létě procházel s rozepnutou košilí po chodbách chrámu. Ale nebyly to jen pohledy dívek. Byly to i pohledy chlapců, starších mužů i žen. Ale nejvíc ho překvapil pohled jednoho významně postaveného kluka. Byl to nejmladší Ashiatelik, neboli člen rady chrámu. Urielovi přišel dost atraktivní, no jak by ne. Blond vlasy, hnědé oči, krásně a pravidelně řezané rysy v obličeji. Ashiatelik se jmenoval Miro. Miro Uriela jednoho dne zastavil na chodbě a žádal ho, aby mu dal své tělo. Urielovi se to nelíbilo, ale Miro jej začal vydírat, že prý prozradí, že se mu líbí i lidé z venčí, že chodí tajně ven a podobně. Jasně… většina věcí byla pravda, třeba to utíkání z chrámu, ale druhá část byla lež. Avšak Uriel přesto přikývl. Nepotřeboval, aby se nejvyšší dozvěděli, že do města utíká za mladíkem, kterého miloval. 

Asi dva roky dělal Uriel služku Mirovi s tím, že když si řekl, musel přijít. Jenže mezitím se v Urielově osobním životě odehrálo nespočet věcí. Zjistil, že je Pansexuál, jeho přítel z vesnice se s ním rozešel,zamiloval se do dívky ale ta city neopětovala, jeho sestra si našla přítele, Tristan se oženil a jeho otec těžce onemocněl. Bylo toho tolik, že Uriel sám nevěděl, jak to zvládne. Začal mít problémy se spánkem. Budil se, nemohl spát, měl noční děsy a trpěl na spánkové paralýzy a  křeče. Nikdo  nevěděl, co s nim. Co mu je. Uriel spal Max 5 hodin denně, ale většinou měl i tak trochu energie, jen byly vidět kruhy pod očima. Všechno zahánělo hlavně kafe.

Jednoho dne však Uriel objevil v pokoji své sestry jakého si muže, ale jiného, než s kterým navázala vztah. Emilin objev se představil jako Julian a Uriela začal škádlit. Dozvěděl se, že tohle individuum odpannilo jeho sestru, ale že se tu nehodlá zdržet. Uriel se ho pokoušel zastavit a získat z něj vysvětlení, ale marně. Julian jej chytl za vlasy a dostal se ven. Pár týdnu na to se spolu ti dva rozešli. Jenže to už se Uriel dozvěděl z dopisu, který dostal od Emilie, protože nastoupil na Bayshore do koleje Magicians.