Bayshore Institute

Ellisa se narodila do zvláštní rodiny, která ujížděla na houbičkách, protože patřila do jakéhosi kultu, kde se tento druh psychedelik užíval jako opiát pro vstup do duchovna. Nebo v to lidé z kultu aspoň věřili. Ellisa byla čtvrté dítě svých rodičů, měla ještě tři starší bratry, Askela, Issaka a Olivera. Askel byl však o dost starší, od malé Ellisky nějakých 18 let. Její rodiče ji totiž počali v době, kdy její bratři dospívali a pomalu začínali žít vlastní životy. Proto si jejich vliv na její výchovu nepamatuje. Ellisa vyrůstala v prostředí pro dítě nevhodné. Všichni tu byli denně pod vlivem houbiček nebo něčeho silnějšího a neměli vůbec v plánu se nějak starat o okolí. Jen pár jedinců zůstávalo čistých, avšak jen v rámci rozpisů, které se zde vedly. Její matka brala opiaty i v době, kdy Ellisu čekala a kojila, i když správně neměla. Proto Ellisa byla po měsíci od narození na náhradním kojení u jedné z žen, které dítě zemřelo pár dní po narození, protože bylo narozeno předčasně a nemělo pořádně vyvinuté orgány. O Ellisu se tak začala starat z důvodu, že její matka neměla dostatek mléka a taky proto, že to dostala příkazem od nejvyššího z celé sekty. Z malého batolete tak po čase vyrostla zdravá holčička, která však měla dosti bledou pokožku. Ve věku 3-4 let se do výchovy své sestřičky začali zapojovat i bratři, kteří nechtěli, aby jejich sestru vychovávala matka na houbách. Nejen že pod vlivem se chovala hnusně a na malé děvčátko se nebála vztáhnout ruku, ale také ji dost zanedbávala, co se týkalo normálních potřeb jako bylo jídlo, mytí, spaní. Proto se jí v tomto věku ujali bratři, kteří pochopili, že Ellisa potřebuje lepší vzor, než jejich matka. Jenže komplikace teprve měli přijít. Ellisu si v málem věku již vyhlédl hlavní duchovní a usoudil, že tato dívka je dokonalou následnicí pro jednoho z jeho synů. Proto nařídil Ellisiným rodičům striktní a velmi přísnou výchovu. Její rodiče, hlavně tedy matka, jí začali učit číst, psát, počítat, (tedy… pokoušeli se) Ale taky jí učili jak má správně chodit, mluvit, vypadat. Za každé škobrtnutí následoval trest v podobě bití, nedostání jídla, nebo spaní na podlaze. Její bratři s tím nic nezmohli, i když se velmi snažili. Na Ellisu to mělo velmi silný dopad. Začala se bát svých vlastních rodičů, hlavně své matky, bála se s lidmi mluvit a měla naučenou dokonalou poslušnost. Zároveň se u ní již v málem věku rozvinula anorexie a měla potíže se spaním. Když bylo Ellise nějakých 10 let, byla poslána do jiné sekty, takového pseudo chrámu, ale se stejným vyznáním, jako byla Ellisy rodinná sekta. Tam pro ní nastal ještě tvrdší režim než měla doma. Musela se naučit uctívat svého muže, musela umět správně chodit, mít dobré způsoby, umět vařit, prát a takové ty věci, co musí žena v domácnosti umět. Pokud si Ellisa myslela, že pár facek od matky je týrání, tak tohle bylo horší. Za opravdu každou drobnost dostávala několik ran rákoskou, občas i bičem. Vychovatelé zde byli velice přísní. Dívky zde měli mnoho zákazů, hlavní byl zákaz stýkání se s chlapci a chození ven. Jenže Ellisa byla v pubertě, a tak se jí tenhle přístup po čase zprotivil a začala v noci utíkat, aby nemusela pořád trpět ten nesnesitelný teror. Nejen že jí to zhoršilo její anorexii, ale začala se i sebepoškozovat a mít záchvaty úzkosti a paniky. Chtěla prostě co nejdříve pryč. Ale naštěstí se dostala v šestnácti zpět domů. Odkud ale brzy nato odešla společně s bratrem Oliverem. Její bratři nesnesli pomyšlení, že jejich sestra byla několik roků týraná někde v klášteře. Chtěli jí dát volnost, dát jí ochutnat skutečný, svobodný život a pomoci jí napravit její psychiku. Ellise chvíli trvalo než se zbavila strachu z hluku, zbraní a křiku. Měla dlouho potíže s tím, aby se přestala sebepoškozovat a zvracet každé jídlo, co v sobě měla. Ale vše se po několika měsících zlepšilo. Ellisa již ve svých 19 měla skoro normální váhu, jedla taky skoro normálně a jizvy na těle jí skoro zmizely. Její povaha dostala možnost většího rozkvětu a všichni se divili, jak hodná a laskavá Ellisa i po tom všem utrpení vlastně je. Byl to anděl v dábelském těle, jak říkal Askel. Jednoho dne přišel její bratr s nabídkou školy a Ellisa ji hned přijala s otevřenou náručí. Představa, že se naučí něčemu novému, byla velmi lákavá. Stejně tak to, že pozná víc nových lidí a možná konečně bude žít normálně, tak, jak si i třeba vysnila.