Sirius Dorian Godfrey

„You don´t have to be, who they want you to be”

Pohlaví: Muž

Věk: 19 let

Narozeniny: 8. 9.

Kolej: Magicians

Úroveň: 1. Úroveň

Hráč: ⊱Nightmare⊰#4968

FC: Ben Barnes

Rasa: Vlkodlak

Zajímavosti

Přes záda se mu táhnout tři lineární jizvy
Má částečnou heterochromii po svém otci. Jinými slovy, v jednom očku se mu mísí dvě barvy a to přesněji temně hnědá se smaragdově zelenou.
Má nemalý strach z výšek a vos
Miluje lesní plody
Trpí PTSD, ale snaží se to utajit

Rodina

Matka: Sitara (Zesnulá)
Otec: Rhys L. Godfrey
Sourozenci: Aramis V. Godfrey, Naya S. Godfrey
Partner: -
Děti: -

Charakteristika

Sirius je jedincem, jež oplývá pozoruhodnou vášní a temperamentem, což je v jistém rozporu s jeho jinak andělsky nevinnou tváří. I tak lze mladého vlkodlaka zkráceně popsat. Avšak je opravdový charakter, je mnohdy daleko komplikovanější, než se může na první pohled zdát. Neb jeho komplexní charakter by se tak dal považovat spíše za klubko někdy až rozporu hodných vlastností, díky kterým by se dal mladík považovat spíše jako definice nespoutaného chaosu.

Mladík, jenž si vaší pozornost získá už jen svým osobitým kouzlem a nevinně vyhlížejícím úsměvem. Ale dozajista také svým nadbytkem energie. Dovede být velice šarmantní při téměř čemkoliv co dělá, ale i značně impulzivním a lehkovážným, čímž se velice často dostává do problémů. Obzvláště v případech, kdy nad ním jeho emoce převezmou kontrolu. Nedovede se tak úplně ovládat hlavně v emocionálně náročných situacích. V očích jiných je však jen nespoutaným a neohroženým rebelem, toužícím po dobrodružství. Je i tak skvělým úkazem někoho, v kom se bije vzpurnost s pokorností a neústupnou tvrdohlavostí, za což často i vděčí strachu ze samoty a svému lehce naivnímu já, jenž touží po pozornosti a pochopení.. a možná i lásce?

Jistou dávku pozornosti si určitě zaslouží i jeho nadměrná upřímnost, která ovšem mnohdy spíše hraničí až s netaktností. Není tak vzácností, že něco tak říkajíc.. vystřelí od boku. Něco, nad čím se ani v nejmenším neobtěžuje uvažovat déle, než pár sekund. A až příliš pozdě si pak uvědomuje dopad svých slov nebo ten samotný fakt, že by se svými slovy, mohl někoho dotknout nebo tím dané osobě dokonce ublížit. Často tak svých slov lituje až ve chvíli, kdy je na omluvy již příliš pozdě.

Na to i lehce navazuje to, že oplývá až nebezpečnou trpělivostí. Tedy... v tomto případě není trpělivost, jako trpělivost. Co se týče jiných bytostí, tak trpělivost spíše postrádá. Ve svých cílech je však vytrvalý, což prokazuje zejména při své práci s koňmi, kdy občas nabývá dojmu, že lépe rozumí řeči němých tváří, než samotným lidem. I tak je Sirius velice loajálním a oddaný jedinec, obzvláště vůči lidem na kterých mu záleží a kteří jsou jeho srdci blízký.. Své blízké tak chrání za každou cenu a je ochoten obětovat vše, pro jejich bezpečí.

V jeho povaze je ovšem také silně zakořeněna touha po spravedlnosti. Nesnáší utlačování a zneužívání moci a vždy se tak staví spíš na stranu slabších. Jen stěží by tak dokázal někoho nechat na holičkách a otočit se k někomu zády, nehledě tak na situaci ve které se druhý ocitl. Ve svých pocitech však občas bývá nestálý, jindy trpí až ambivalentní city, kdy je schopen k někomu pociťovat lásku, ale nenávist ve stejný okamžik.

Největším kamenem úrazu je ovšem v jeho případě jeho ego. Jen málokdy se stává, aby někdo narazil na někoho s tak vysokým egem, kterým oplývá právě tento mladík a díky kterému na druhé může v jistých situacích působit značně arogantně. Ano, je bezpochyby dobré si uvědomovat vlastní cenu a znát své dobré stránky, či přednosti, ale čeho je moc, toho je příliš. Přesto by snad více uvítal dýkou do zad, než nějakou nemilou poznámku na jeho účet. Navenek by sic nedal znát svou uraženost, ani bolest, ale plamen nenávisti v jeho potemnělých očích by šel přehlédnout jen stěží. A s vysokým egem narůstá i poměrně křehké sebevědomí, které mladíkovi dozajista také nechybí. Sebevědomí, které není tak složité pochroumat, neboť uvnitř je stále jen to zranitelné štěně, které spíš štěká, než kouše..

Minulost

Sirius D. Godfrey se narodil jako třetí a zároveň také jako nemanželské dítě mladému šlechtici. Už od samotného začátku tak balancoval na hranici života a smrti, když se o jeho početí dozvěděl právě pán domu, jehož prvotním záměrem bylo se důkazu svého omylu zbavit.. Své rozhodnutí ovšem přehodnotil po tom, co se dozvěděl od porodní báby.. žena byla vlkodlak. Tajemství, díky kterému již samotný začátek novorozencova života byl postaven na lži.. Z náruče své matky byl odebrán jen krátce po svém narozením, se slovy, že její dítě zemřelo, kdy měla být nebohá žena následně na to vyhnána z panství.. Zda tomu však tak opravdu bylo je spekulací o níž se v panství mluvilo ještě dlouho poté.. Maličký Sirius tak své první měsíce života strávil v péči své chůvy, jakožto jeden z právoplatných potomků Rhyse Godfreye.. Proti čemuž se nikdo netroufal vzdorovat.. Ať už se strachu o svůj život, či z lítosti k nevinné dětské duši. Měsíce, které tak u chůvy strávil byli snad tím jediným, co kdy ze svého dětství mohl považovat za šťastné.. Tedy, mohou dny strávené v stříbrné kleci považované za šťastné?

Jak šel čas, začal se i malý Sirius zapojovat do společnosti a ukazovat se tak po boku svého otce a sourozenců na různých akcích. S uvedením do společnosti však přicházeli i stále se stupňující nároky, které byl však jen málo kdy schopen splnit a zůstával tak spíše ve stínů svých dvou starších sourozenců... Po každém jeho neúspěchu však, následoval trest. Trest, jenž se stupňoval každou další jeho chybou, či nedostatkem a jenž pomalu, ale jistě tříštil jeho dětskou dušičky na kousky. To vše ovšem bylo ničím oproti tomu, co mělo ještě následovat... Noc, ze které si sic pamatuje jen útržky a možná i právě proto není ani schopen o ní mluvit...

Někdy v té době však na jedné z mnoha akcí, poznal jistého mladíka - Alexe. Tak odlišného od něj samotného a přesto tak podobného jemu samotnému. Dost neohroženého na to, aby se vzpíral pravidlům a zarytým zvykům. Mladíka, jenž mu jako první ukázal kouzlo svobody. Někým, kdo ho naučil přijmout sám sebe. Kdy nakonec jejich společné trávení času, studování v knihovně, či lítání po městě, přerostlo v nerozlučné přátelství. Brzy je tak nikdo neznal jinak, než jako postrachy večírků.. S narůstajícím vzdorem, ovšem ze strany otce přicházeli i krutější tresty. Poslední popostrčení k tomu, aby se vzdal všeho co doposud znal a utekl pryč.

Mělo to ovšem jeden háček.. Alex se svého života vzdát odmítal, pouze se skrze něj chtěl dostat blíže k jeho sestře. Zklamání, zrada.. pochopení. To, co však následovalo pak má již mladík zahalený v mlze.. Když totiž opět přišel k sobě, nacházel se uprostřed lesa. Kde jej také nakonec našla jeho starší sestra. Byla to právě ona, kdo se jej snažil přesvědčit o tom, aby se vrátil domů.. Byla to ona, kdo mu nakonec řekl celou pravdu o tom, kým byl..

Od té chvíle tak bloudil spíše krajinou ve snaze najít někoho, jako byl on sám, což se mu i po roce opravdu povedlo, když narazil na smečku vlkodlaků poblíž malého města. Konec konců, byla to právě alfa smečky, kdo jej poslal na Bayshore, dávajíc mu tak šanci začít nový život. Sirius D. Godfrey se narodil jako třetí a zároveň také jako nemanželské dítě mladému šlechtici. Už od samotného začátku tak balancoval na hranici života a smrti, když se o jeho početí dozvěděl právě pán domu, jehož prvotním záměrem bylo se důkazu svého omylu zbavit.. Své rozhodnutí ovšem přehodnotil po tom, co se dozvěděl od porodní báby.. žena byla vlkodlak. Tajemství, díky kterému již samotný začátek novorozencova života byl postaven na lži.. Z náruče své matky byl odebrán jen krátce po svém narozením, se slovy, že její dítě zemřelo, kdy měla být nebohá žena následně na to vyhnána z panství.. Zda tomu však tak opravdu bylo je spekulací o níž se v panství mluvilo ještě dlouho poté.. Maličký Sirius tak své první měsíce života strávil v péči své chůvy, jakožto jeden z právoplatných potomků Rhyse Godfreye.. Proti čemuž se nikdo netroufal vzdorovat.. Ať už se strachu o svůj život, či z lítosti k nevinné dětské duši. Měsíce, které tak u chůvy strávil byli snad tím jediným, co kdy ze svého dětství mohl považovat za šťastné.. Tedy, mohou dny strávené v stříbrné kleci považované za šťastné?

Jak šel čas, začal se i malý Sirius zapojovat do společnosti a ukazovat se tak po boku svého otce a sourozenců na různých akcích. S uvedením do společnosti však přicházeli i stále se stupňující nároky, které byl však jen málo kdy schopen splnit a zůstával tak spíše ve stínů svých dvou starších sourozenců... Po každém jeho neúspěchu však, následoval trest. Trest, jenž se stupňoval každou další jeho chybou, či nedostatkem a jenž pomalu, ale jistě tříštil jeho dětskou dušičky na kousky. To vše ovšem bylo ničím oproti tomu, co mělo ještě následovat... Noc, ze které si sic pamatuje jen útržky a možná i právě proto není ani schopen o ní mluvit...

Někdy v té době však na jedné z mnoha akcí, poznal jistého mladíka - Alexe. Tak odlišného od něj samotného a přesto tak podobného jemu samotnému. Dost neohroženého na to, aby se vzpíral pravidlům a zarytým zvykům. Mladíka, jenž mu jako první ukázal kouzlo svobody. Někým, kdo ho naučil přijmout sám sebe. Kdy nakonec jejich společné trávení času, studování v knihovně, či lítání po městě, přerostlo v nerozlučné přátelství. Brzy je tak nikdo neznal jinak, než jako postrachy večírků.. S narůstajícím vzdorem, ovšem ze strany otce přicházeli i krutější tresty. Poslední popostrčení k tomu, aby se vzdal všeho co doposud znal a utekl pryč.

Mělo to ovšem jeden háček.. Alex se svého života vzdát odmítal, pouze se skrze něj chtěl dostat blíže k jeho sestře. Zklamání, zrada.. pochopení. To, co však následovalo pak má již mladík zahalený v mlze.. Když totiž opět přišel k sobě, nacházel se uprostřed lesa. Kde jej také nakonec našla jeho starší sestra. Byla to právě ona, kdo se jej snažil přesvědčit o tom, aby se vrátil domů.. Byla to ona, kdo mu nakonec řekl celou pravdu o tom, kým byl..

Od té chvíle tak bloudil spíše krajinou ve snaze najít někoho, jako byl on sám, což se mu i po roce opravdu povedlo, když narazil na smečku vlkodlaků poblíž malého města. Konec konců, byla to právě alfa smečky, kdo jej poslal na Bayshore, dávajíc mu tak šanci začít nový život.