Bayshore Institute

Selene a Ivan Vasquezovi, jeho rodiče se vzali brzy a proč? Láskou si nebyli tolik jisti jako tím, že se musí vzít co nejrychleji, kvůli jejich nejstaršímu synovi, který by byl jinak nemanželským dítětem. Nechtěli, aby se jejich syn musel potýkat s takovým životem a proto se vzali ještě než bylo na Selene vidět těhotenské břicho. Cameron se narodil jako první, po něm Malakai a nakonec June. Všichni tři si byli blízcí. Rodiče je měli rádi, dobře je vychovali. Od malička je učili se dobře chovat jeden k druhému, důležitým hodnotám, které se jim snažili předat do dob, kdy už jim to nebudou moct připomínat a nebudou v jejich životech. Upřímnost byla v jejich rodině velmi podstatnou a pokud jste lhali, tak bylo zcela jisté, že vás čeká důležitý rozhovor s rodiči. Matka byla lékařka, velmi dobrá a Kai k ní vzhlížel. Chtěl dokázat to, co ona. Jednou za ni šel do práce ještě jako malý kluk a když ji viděl, jak pracuje s pacientem, který měl velké zranění a pravděpodobně by to nepřežil ani s tou nejlepší lékařskou péčí… to jak s ním zacházela ho inspirovalo, dala mu všechno až do posledního vydechnutí. Ten člověk měl zajištěn odchod v klidu, ulevila mu od bolesti, dala mu pocit bezpečí a klidu. To chtěl také umět a proto ji také navštěvoval častěji, chtěl aby ho učila a také četl všechny knihy, které měla ona v knihovně. A že čtení nenáviděl z celé duše, ale toto? Zdálo se mu, že je to zázrak, velký dar, který člověk musí přijmout a být za něj vděčný a pokud i Kai tento dar má, tak udělá vše pro to, aby byl jako ona. S matkou si byl hodně blízký a dodnes si mají hodně blízko, no s otcem to bylo jiné. Naučil ho i jeho sourozence všechny možné sporty, dokonce spolu chodili i na různé výpravy do lesů a hor. Stopovali divoká zvířata a ta magická taktéž. Nejen, že to bylo užitečné, ale také zábavné! Malakai si každý den vážil toho, do jaké rodiny se narodil, cítil se být šťastným dítětem a stále to tak má. Dobře věděl, že ne všichni to štěstí mají a proto to své štěstí nechce promarnit, zahodit jakoby nic neznamenalo, protože znamená a pro něj opravdu hodně! Bratr jeho otce měl také děti, svou ženu, ale neměli zcela tak velké štěstí jako oni. Bohužel přišli o hodně, když se strýc Jared zapletl do něčeho, kam neměl strkat nos. Jeho dům shořel v plamenech stejně tak jako jeho žena a dítě, druhé dítě přežilo, ale zůstalo v komatu. Když se to stalo tak bylo Malakaiovi 14 let, hodně ho to poznamenalo. Od té doby si o to víc váží toho, co má a především své rodiny, která je pro něj velmi důležitá. Se strýcem se od té doby moc neviděli, raději zůstal v ústranní, aby nebyl v ohrožení, jediné, jak bylo možné zůstat v kontaktu bylo pomocí tajných dopisů, což také udělal. Psali si, dokonce i často. Kai se domníval, že to pomáhalo i strýci Jaredovi zůstat při smyslech, když už nikoho jiného neměl. Měl ho rád a trápilo ho, v jaké situaci je, ale asi bylo lepší, když o něm nikdo nevěděl a neslyšel, mohlo by mu akorát uškodit, pokud by to bylo jinak. Čím byl Kai starší, tím se vzdaloval od svých rodičů, tedy ne doslova, ale byl si blíž s vrstevníky nebo potom s jeho strýcem na druhé straně dopisu a potom tu byl jeho dědeček! Dědeček je hlídal ještě, když byli malé děti, ale Kai to nezapomněl a dodnes v něm vidí skvělého muže, který na něj měl velký vliv jako všichni v jeho rodině. Od dědy zná snad všechna kuchařská tajemství, otec ho sice něco naučil, základy řekněme tomu, ale i jeho učil otec a tak s vařením chodí Kai vždy právě za dědou!